﻿&editionNumber=63
&editionVolume=3577

&centralHeader="Z NEBE PRŠÍ OHEŇ"

&mainArticleHeader="ČERNÝ PÁTEK: ÚTOK NA TORPÉDOBOREC Z33"

&mainArticleText="Dne 9. února provedlo 31 Bristolů Beaufighter z Dallachy Strike Wing odvážný útok na německý torpédoborec třídy Narvik Z33 a jeho doprovod. Těžké stíhací bombardéry doprovázelo 12 Mustangů P-51 z perutí chránících lety a námořní trasy kolem Norska před německými stíhacími hlídkami, které jsou v oblasti výrazně přítomné od začátku prosince. Skupiny nejméně 30 německých stíhaček běžně napadají spojenecké síly u norského pobřeží. Nejnovější zpravodajské odhady uvádějí v oblasti asi 90–100 jednomotorových stíhaček Luftwaffe a přibližně 50 dvoumotorových útočných letadel středního doletu, agresivně používaných proti lodím ve fjordech. Dne 15. ledna zachytila Banff Wing při letu k útoku na Leirvik peruť 30 Fw 190. V boji bylo sestřeleno pět Mosquit a pět Focke-Wulfů.
Nálet na Z33 začal poté, co agenti oznámili, že torpédoborec je po najetí na mělčinu 7. února vlečen remorkéry do Trondheimu k opravě. Spojenečtí průzkumníci po něm pátrali a ráno 9. února jej spatřili s doprovodem dvou protiletadlových lodí a minolovky. Kotvili ve Førdefjordu a čekali na noc, aby pokračovali pod rouškou tmy. Fjord měl vlastní protiletadlové baterie. Po odhalení se německé lodě přesunuly těsně k prudkým jižním svahům fjordu, které poskytovaly další ochranu. Přibližně v 16:10 zahájily dvě skupiny Beaufighterů útok, prohnaly se burácející protiletadlovou palbou a odpálily 60liberní rakety směrem k Z33. Spojenci museli útočit v úzké přímé linii přímo proti německé obraně a po střemhlavém útoku uniknout přes strmé hory. Když první těžké stíhačky zahájily útok, 12 Fw 190 se vrhlo na Beaufightery čekající na svůj nálet. Doprovodné P-51 první nápor Luftwaffe nezahlédly a Němci toho využili: sestřelili šest z jedenácti útočníků první vlny. Další dva těžké stíhače RAF byly ztraceny dříve, než mohly odpálit rakety.
Mnoho útočníků utrpělo střední až těžké poškození flakem, další dva Beaufightery byly sestřeleny a dva nouzově přistály v Němci okupovaném Norsku. Mustangy se vrhly přímo mezi německé stíhačky, rozbily jejich formaci a sestřelily čtyři nebo pět Fw 190, přičemž jeden mohl padnout i za oběť vlastní německé protiletadlové palbě. Z33 a několik doprovodných lodí bylo vážně poškozeno, civilisté však hlásí, že konvoj fjord opustil. Jde dosud o největší leteckou bitvu války nad Norskem a důkaz, že Luftwaffe stále představuje schopnou bojovou sílu."

&secondaryArticleHeader="BOMBARDÉRY RAF ZASADILY DRÁŽĎANŮM TĚŽKÝ ÚDER POBLÍŽ SOVĚTSKÝCH SIL"

&secondaryArticleText="Operace Thunderclap vznikla v srpnu 1944 na nejvyšších stupních spojeneckého bombardovacího velení s celkovým cílem narušit dopravní infrastrukturu ve východním Německu. Záměrem bylo ochromit válečné úsilí Wehrmachtu, zničit průmyslové kapacity Drážďan a zároveň připravit ustupující Němce o útočiště. Aby byla podpořena sovětská vojska postupující do Východního Pruska a Polska, bombardování Drážďan bylo v harmonogramu uspíšeno. Úder na toto důležité průmyslové město za již se hroutící frontou se stal prioritou operace Thunderclap.
Americká 8. letecká armáda měla na město zaútočit ve dne, ale kvůli špatnému počasí byl nálet odvolán. Když 13. února nastoupila RAF, podmínky byly výrazně lepší a Němci měli v obranných hlídkách pouze 30 letadel; kvůli předchozí nečinnosti navíc tyto stíhačky Luftwaffe nebyly v prostoru Drážďan. RAF je známá schopností rychle dorazit nad cíl a shodit pumový náklad tak, aby zahltila protiletadlovou obranu, a nálet na Drážďany nebyl výjimkou. Velké vlny v různých výškách představují obtížný cíl i pro nejlepšího protiletadlového střelce; drážďanské jednotky navíc nebyly připravené ani zkušené a jejich palba byla nepřesná. První vlna 244 Lancasterů tak získala prostor ke shození zápalných pum a město vzplálo. Následující vlny hlásily, že požár viděly ze vzdálenosti 15 mil. Mise se účastnilo 796 Lancasterů a ztraceno bylo pouze šest letadel, což je jedna z nejnižších ztrát RAF při jakémkoli velkém náletu. Ztráty na zemi budou zřejmě velmi vysoké, oficiální číslo však dosud nebylo zveřejněno. Spojenecké vedení splnilo slib podpory sovětské armádě a maršálu Žukovovi tím, že Němcům odepřelo zdroje města.
Jeden z posledních pilotů, který oblast opouštěl ve 02:15, při odletu poznamenal: „Moře ohně pokrývalo asi 40 čtverečních mil. Žár stoupající z pece dole jsem cítil i v kokpitu. Obloha zářila odstíny šarlatové a bílé a světlo uvnitř letadla připomínalo přízračný podzimní západ slunce. Záře té zkázy byla vidět ještě třicet minut po odletu.“"

&fakeArticle1Header="AMERICKÉ JEDNOTKY OBSADILY CAVITE"

&fakeArticle2Header="SOVĚTSKÁ ARMÁDA POSTOUPILA VE SLEZSKU O 13 MIL; DOBYLA 7 OPĚRNÝCH BODŮ"